Otázkami identity, společnosti i sebepřijetí se zabývá divadelní hra Pygmalion od irského dramatika Georga Bernarda Shawa, kterou 10. října v podání společnosti English Theatre zhlédly maturitní ročníky v Metropolu v Českých Budějovicích.
Příběh obyčejné dívky Elizy Doolittle, jenž se živí jako prodavačka květin, začíná během deštivého dne v Londýně. Shodou náhod se Eliza stane prostředníkem v sázce dvou lingvistů – Henryho Higginse a plukovníka Pickeringa. Higgins se vsadí, že chudou nevzdělanou dívku dokáže pomocí jazyka za pouhých 6 měsíců vydávat za vévodkyni, a to přímo v Buckinghamském paláci.
Eliza souhlasí s výukou od vzdělaného fonetika, netuší však, že se brzy dostane do vnitřního konfliktu se svou minulostí, přítomností i budoucností. Nakonec si i přes neustálou opresi uvědomí, že její osud závisí pouze na ní a jen ona má právo o svém životě rozhodovat.
Divadelní hra měla svou premiéru roku 1913, tedy v době první vlny feminismu zaměřující se převážně na práva žen. Shaw se inspiroval v řecké mytologii příběhem Pygmaliona. Ten si vytvořil sochu Galateii, do které se zamiloval a po jejím oživnutí se s ní oženil. Na rozdíl od Galateii, má ale Eliza právo se rozhodnout, kam její život bude směřovat.
Představení bylo plné zajímavých myšlenek a podnětů, krásná britská angličtina mu dodávala na autentičnosti, a díky jazyku nás opravdu bylo schopno přenést do Anglie na počátku 20. století. Věřím, že některé maturanty divadlo přesvědčilo k četbě díla.
Autorka: Barbora Mertlíková, 8.A
